Jak pohyb mění váš mozek

Možná jste si mysleli, že pohyb a cvičení má vliv především na vaše těla a tvarování svalové hmoty. Podle časopisu New York Times vědci přišli s teorií, která tvrdí, že má pohybová aktivita vliv i na náš mozek!

Již řada předchozích studií prokázala, že cvičení může měnit náš mozek tím, že stimuluje tvorbu nových mozkových buněk i jiné další změny. Zdá se, že svalová neaktivita může mít negativní vliv na kvalitu vaší mozkové kůry.

Jako relevantní se označují výsledky studie, která byla provedena na potkanech. Má prý vysokou pravděpodobnost stejného chování i u lidí. Zjistilo se, že sedavý životní styl má vliv na změnu tvarů některých neuronů, které ovlivňují činnost našeho mozku a srdce. Toto zjištění přineslo fakta o tom, proč je pro nás sedavý životní styl tak nezdravý.

Ještě před 20 lety se vědci domnívali, že po dosažení dospělosti se nové mozkové buňky již netvoří a že existující mozkové buňky nemohou měnit svůj tvar a strukturu. Díky neurologickým studiím byla však tato fakta vyvrácena. Mozkové buňky mohou měnit svou strukturu v průběhu celého našeho života a cvičení může být jedním z výrazných indikátorů.

Vědci z Wayne State University School of Medicine a dalších institucí shromáždili tucet krys a provedli výzkum, který byl nedávno publikovaný v časopise The Journal of Comparative Neurology. Polovina potkanů bylo v klecích s koly, kde mohli denně vybíjet svou energii (tato zvířata byla brzy schopna uběhnout asi čtyři kilometry denně) a ostatní potkani byli umístěni v klecích bez kol, jejich pohyb byl tedy minimální.

Po téměř třech měsících zkoumání byly viditelné znatelné rozdíly mezi oběma skupinami a to ve tvaru některých jejich neuronů v určitých oblastech mozku. Pomocí počítačového digitalizačního programu bylo zjištěno, že neurony v mozku potkanů, kteří byli fyzicky aktivní, byly utvářeny stále stejně a fungovali normálně. Velký počet neuronů v mozku pasivních potkanů, začalo degenerovat a vznikaly na nich tzv. chapadla, která negativně působí postupně na ostatní neurony. Ve výsledku mají na daného jedince vliv v podobě přecitlivělosti na různé podněty, zvýšení krevního tlaku a v neposlední řadě přispívají k rozvoji srdečních onemocnění. Je tedy prokázáno, že fyzická nečinnost i činnost může změnit strukturu a fungování našeho mozku.

Samozřejmě, že potkani nejsou lidé, přesto nám tato studie dokazuje, že fyzická aktivita je pro naší mozkovou činnost velice důležitá. Může nám pomoci předejít srdečním chorobám, problémům s krevním tlakem a jiným onemocněním typickým pro vyspělé civilizace. Může uchránit naší mysl před mentální degenerací, která se ve stáří může negativně projevit například ztrátou paměti nebo demencí. Co teda dneska uděláte? No zacvičíte si přeci.

Tipy na cvičení nejen v kanceláři najdete v blogu či na našich facebookových stránkách.